Turistické cíle v okolí obce Klešice

Věž nechal na přelomu 19. a 20. století vystavět František Josef kníže z Auerspergu v tehdejší oboře jako požární hlásku. Po 2. světové válce obora zrušena a věž zchátrala. Nyní je věž s horní dřevěnou nástavbou opravena, vzhledem ke vzrostlým stromům prakticky bez výhledu.

Novorenesanční vila, postavená architektem Františkem Schmoranzem st. pro Jiřího Larische-Mönicha. Areál sloužil za 2. světové války nacistickému vojsku. Po válce v rukou podniku Tesla a Foxconn. Od r. 2015 majetek Čs. obce legionářské a upravován na muzeum.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Velice dobře zachovalý židovský hřbitov z 15. století s přestávkami používán až do roku 1940. Dnes udržovaný a přístupný jen příležitostně.

Hřbitov založen spolu se sousedním městským 1883. V deseti řadách se nachází přes 400 náhrobků. U levé (východní) zdi uloženy náhrobky ze starého hřbitova v dnešním Židově, zrušeného roku 1939. V obřadní síni malá exposice o dějinách pardubických Židů.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.

Zřícenina hradu, první zmínky z roku 1318. Často se střídali majitelé. Počátkem 17. stol. opuštěn, začal pustnout, měnit se ve zříceninu. Dodatečně rozšířen, patrné stopy renesanční přestavby. Dochovány výrazné zříceniny hradeb a paláce.

Rozložitá dřevěná zvonice se zděným přízemím stojí kvůli slyšitelnosti zvonění vysoko nad farním kostelem, umístěným v hlubokém údolí Doubravy. Umístění mohlo mít i obranné důvody (výhled do okolí). Doba stavby ani případný architektonický vývoj nejsou známé.

Zvonice ze 17., či 18. stol. Původní zvon byl za první světové války roztaven. Další zvon byl během druhé světové války opět zabaven. Roku 1947 byl zakoupen další zvon a zvonička byla opravena. V roce 2003 proběhla úplná přestavba a zvonička byla posunuta a vysvěcena.

Mohutná dřevěná zvonice neobvyklého osmibokého půdorysu s jehlancovou střechou završenou lucernou v areálu farního (dříve i klášterního) kostela Nejsvětější Trojice. Doba stavby není známá, pravděpodobně v 16. nebo 18. století.