Turistické cíle v okolí obce Obědovice

Barokní hřbitovní kostel z konce 18. stol., jednolodní s trojboce uzavřeným kněžištěm s valenou klenbou s výsečemi. Loď je plochostropá. V průčelí kostela náhrobník Jana Lobkovice z roku 1846.

Barokní kostel postavený v 1728–37 na místě staršího předchůdce stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera. Spodní část věže gotická, zvýšena 1860 Františkem Schmoranzem. Opravy 1924, 1935 a na konci 20. století.

Novorománský kostel sv. Máří Magdalény z let 1896-1901 nahradil na nepoliské návsi zbořenou barokní stavbu téhož zasvěcení. Vnitřní vybavení pochází vesměs z počátku 20. stol., tedy z doby stavby. Kostel je filiální ve farnosti Chlumec nad Cidlinou.

Románský jednolodní kostel z r. 1165, v baroku přistavěna čtvercová sakristie. V interiéru románská žulová křtitelnice.

Kostel zmiňovaný jako dřevěný již r. 1350, zbořen r. 1830. R. 1832 postaven Harrachy nevýrazný empírový kostel – jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem je neorientovaná, s hranolovou věží nad západním průčelím a sakristií při severním boku závěru. V l. 1981–2 provedena generální oprava.

Dřevěný kostel sv. Markéty ze 14. stol ve Vysočanech byl nově postaven ve 2. polovině 17. stol. jako opět dřevěný, raně barokní s gotizujícími prvky. Je omítnutý, takže vyhlíží jako zděný. Vnitřní zařízení z doby stavby. V sousedství na zrušeném hřbitově dřevěná zvonice z téže doby se 3 zvony.

Novorenesanční kostel sv. Mikuláše byl stavěn na přelomu 19. a 20. stol., dokončen r. 1903. Nahradil dřevěnou stavbu téhož zasvěcení z r. 1665, přenesenou r. 1894 na Národopisnou výstavu. Z původního kostela zachována většina vnitřního zařízení. Kolem něj funkční hřbitov.

Původně gotický kostel, prvně zmiň. r. 1365, kdy obec patřila německým rytířům z Hradce Králové. Koncem 18. stol. byl upraven do dnešní podoby. Na hlavním oltáři visí obraz sv. Ondřeje od O. Maywalda. Kostel má tři zvony, nejstarší je z r. 1603. V kostele a okolí jsou zdobené náhrobky z 16.stol.

Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Novorománský kostel postavený v letech 1873–1874 stojí na místě původního, dřevěného kostelíka ze 17. stol., který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Původní zařízení bylo přeneseno do kostela nového. Kostel má 4 zvony. Kostelní věž, vysoká 46 m, je dominantou okolí.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.