Turistické cíle v okolí obce Osice

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Hřbitov založen spolu se sousedním městským 1883. V deseti řadách se nachází přes 400 náhrobků. U levé (východní) zdi uloženy náhrobky ze starého hřbitova v dnešním Židově, zrušeného roku 1939. V obřadní síni malá exposice o dějinách pardubických Židů.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Osmiboká celodřevěná stavba s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Takové zvonice jsou charakteristické pro Polabské nížiny. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typů, a to vývojově starší štenýřové a mladší vzpěradlové.

Mohutná dřevěná zvonice neobvyklého osmibokého půdorysu s jehlancovou střechou završenou lucernou v areálu farního (dříve i klášterního) kostela Nejsvětější Trojice. Doba stavby není známá, pravděpodobně v 16. nebo 18. století.

Zvonice hlavního farního kostela. Původně polozděná stavba, zachováno kamenné přízemí s bývalou kaplí sv. Rocha z roku 1680. Horní dvě patra z roku 1930 (arch. K. Pecánek). Jihovýchodní nároží upraveno jako pomník padlým z I. světové války.

Hranolová pozdně barokní zvonice, postavená po roce 1778 na základech zrušené kostnice. Velká zvuková okna v patře, jehlancová střecha. Stojí západně od průčelí sousedního kostela.

Zvonice stojí na jižním okraji obce Semín. Jedná se o osmibokou dřevěnou zvonici postavenou po polovině 18. století na místě starší šestiboké vzpěradlové zvonice.

Jedna z nejmladších dřevěných zvonic v Čechách vznikla snad s použitím materiálu ze starší stavby po I. světové válce. Koncem 80. let 20. století výrazná přestavba (demolice obvodové zdi, úprava tvaru a krytiny střechy).