Turistické cíle v okolí obce Loukov

nebo vyberte

Loukov

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB)
Nalezeno celkem 150 záznamů, 2 / 13 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 boží muka
560.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Herálec
Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
 boží muka
560.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Herálec
Žulová barokní boží muka z roku 1767, hodnotná kamenická práce s bohatým architektonickým členěním. Zužující se dřík s nízkou patkou je zdobený kanelováním. Dřík stojí na soklu hruškovitého tvaru. Kaplice je prolomená třemi prázdnými nikami a završená kamennou koulí. Památková ochrana od roku 1958.
 boží muka
455.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Červená Řečice
Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.
 boží muka se sochou Krista
410.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Želiv
Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
 Bretschneiderovo ucho
555.0 m. n.m.
Národní památník odposlechu
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Lipnice nad Sázavou
V zatopeném žulovém lomu "Jednička" u Lipnice nad Sázavou se nachází téměř třímetrový reliéf představující obří ucho na paměť špiclování za bývalého režimu. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka a skupiny mladých kameníků.
 Budčice
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
Vodní mlýn na řece Sázavě byl postaven roku 1893 v místě zbořeného hamru. Do dnešních dnů má dochované a funkční původní vybavení včetně mlýnského kola.
 bývalý špitál
405.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.
 Červená Řečice
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Červená Řečice
Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn.
 Chřenovice
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Chřenovice
Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Humpolec
Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.
 Dolní Kralovice
dolní zámek
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Dolní Kralovice
Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.
 evangelický kostel
496.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Sázavka
Kazatelská stanice původně luterského sboru augšpurské vyznání v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou r. 1876. Modlitebna vznikla přebudováním bednářské dílny. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4.10.1880 za faráře Prokopa Heřmana Kryštůfka (1802-1873).