Turistické cíle v okolí obce Loukov

nebo vyberte

Loukov

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB)
Nalezeno celkem 136 záznamů, 2 / 12 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 boží muka
560.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Herálec
Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
 boží muka
560.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, není známo, Vysočina, Herálec
Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.
 boží muka
570.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Krasoňov
Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.
 boží muka se sochou Krista
410.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Želiv
Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
 Budčice
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
Vodní mlýn na řece Sázavě byl postaven roku 1893 v místě zbořeného hamru. Do dnešních dnů má dochované a funkční původní vybavení včetně mlýnského kola.
 bývalý špitál
405.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.
 Červená Řečice
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Červená Řečice
Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.
 Chřenovice
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Chřenovice
Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Humpolec
Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.
 Dolní Kralovice
dolní zámek
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Dolní Kralovice
Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.
 evangelický kostel
Humpolec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Jednolodní obdélný kostel z l. 1861–62, postaven podle návrhu J. Martina. Uvnitř vybavení z druhé pol. 19. stol. od truhláře Zlámala a sochaře Votočky.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jiřice
Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.