Turistické cíle v okolí obce Nejepín

Barokní kaplička z pol. 18. stol. Polygonální půdorys s výklenkem zakončeným půlkruhovým obloukem. Vystavěna z lomového kamene, doplněna cihlami, je omítnuta. Hlavní západní průčelí s konkávně projmutými rohy. Střecha je kryta bobrovkami. Kaplička zapsána do seznamu kulturních památek r. 1973.

Tupadly se připomínají v 13. století. Kaplička pochází z 19. století. Ve vitrínce současná polychromovaná soška sv. Jana Nepomuckého. Kaplička opravena počátkem 21. století.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov ve Světlé byl založen roku 1886 jako náhrada za zaniklý starý hřbitov. Poslední zesnulí zde byli uloženi těsně po II. světové válce. Stojí zde 170 náhrobků s německými, hebrejskými i českými nápisy a náhrobky ze zrušených hřbitovů v okolí. Hřbitovní domek byl zbořen před rokem 1980.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

„Zlatý voči“ jsou třetí částí triptychu zvaného Národní památník odposlechu. Dílo sochaře Radomíra Dvořáka pochází z roku 2007.

Železná rozhledna, 55 m vysoká, stojící 615 m n. m. byla postavena zač. r. 2004 jako telekomunikační věž firmou Český Mobil a.s. Díky podmínce OÚ Trhová Kamenice byla na věž umístěna vyhlídková plošina a věž byla zpřístupněna jako rozhledna.