Turistické cíle v okolí obce Lužce

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Müllerova vila v pražských Střešovicích je asi nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou rakousko-českého architekta Adolfa Loose. Je národní kulturní památkou v majetku hl. m. Prahy. Prohlídky umožňuje Muzeum hl. m. Prahy během celého roku.

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.

Moderní architekturu na Pražském hradě zastupuje nejviditelněji nová oranžerie, postavená roku 1999 podle projektu Evy Jiřičné na místě zchátralého skleníku východně od Velké míčovny.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.