Turistické cíle v okolí obce Klokočov

Svobodné Hamry, původně Hamr nad Kamenicí, vznikly v 15. st. V 16. st. postaven renesanční zámeček, později upravený v pseudobarokním stylu. V 19. st. se stal významným kulturním centrem a místem pobytu např. F. Palackého, F.L.Riegra, K.V. Raise. Vedle zámečku stojí barokní socha sv. J. Nepomuckého.

Vodní nádrž Břevnice o rozloze 14 ha byla vybudována mezi lety 1956-1959 na Břevnickém potoce. Hlavním využitím je zásobování užitkovou vodou okolí Chotěboře. Dále slouží k rekreaci, sportovnímu rybolovu, také jako přírodní koupaliště a k ochraně před povodněmi.

Vodní nádrž na Chrudimce byla vybudována v letech 1948-1953 z důvodů energetických a vodárenských. Betonová hráz o délce 130 m a výšce 31,5 m vytváří vodní plochu o rozloze 32 ha. Voda je 3 km dlouhým přivaděčem vedena k elektrárně Práčov níže po toku.

Hráz vodní nádrže Křižanovice II leží o 7 km níže po toku řeky od hráze přehrady Křižanovice I. Obě nádrže vznikly současně v letech 1948-1953, ta dolní jako vyrovnávací k elektrárně pod Práčovem. Obě slouží zároveň jako zásobárny pitné vody.

Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě, vybudovaná z lomového kamene v letech 1910-1913 jako ochrana před ničivými povodněmi. Je gotizujícího vzhledu. V r. 1992 doplněna o vodní elektrárnu s dvěma Bánkiho turbínami. Technická i kulturní památka.

Nádrž Seč je údolní přehrada v Železných horách o délce asi 7 km, hojně navštěvovaná turisty.

Vodní nádrž Seč II byla vybudována v letech 1941-1947 asi 3 km po toku Chrudimky pod hrází nádrže Seč I. Účelem je vyrovnávat výkyvy hladiny při nepravidelném vypouštění vody z elektrárny mezi oběma hrázemi.

Věž nechal na přelomu 19. a 20. století vystavět František Josef kníže z Auerspergu v tehdejší oboře jako požární hlásku. Po 2. světové válce obora zrušena a věž zchátrala. Nyní je věž s horní dřevěnou nástavbou opravena, vzhledem ke vzrostlým stromům prakticky bez výhledu.

Starý židovský hřbitov byl založen asi v polovině 18.století, kdy se v Dřevíkově usadila kolonie Židů. Hřbitov byl původně poloviční, obehnán roubením. Později rozšířen a opatřen klenutým vjezdem. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.