Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Honosná palácová dvoupatrová barokní budova, snad od K. I. Dienzenhofera, z let 1726–28. Socha sv. Petra z r. 1728 na nároží je od M. V. Jäckela. Seminář zrušen 1922, dnes knihovna se sbírkou sorabik, nazvaná po buditeli Lužických Srbů M. Hórnikovi.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Třetí malostranská radnice vznikla 1479–81. Pozdně renesanční přestavba 1619–60. Po sloučení pražských měst ztráta původní funkce, utilitární přestavby, snesení štítů a věží (1828). Počátkem 21. stol. důkladná rekonstrukce, obnova původního vzhledu.

Kamenná věž postavená mezi lety 1582 a 1596. Ještě 1582 zachycuje kresba P. Stevense její dřevěnou (hrázděnou) předchůdkyni, vzniklou pro zásobování Malé Strany zřejmě 1502. Opravena po třicetileté válce, vodárenská do 1880, dnes kanceláře.

Raně barokní stavba, kterou v l. 1653–54 vybudoval Ferdinand III. z budovy starší zbrojnice. Jako zbrojnice sloužila do r. 1767, v l. 1780–1833 káznice, v l. 1835–96 malostranská jatka.

Od r. 1620 obecní špitál. Budovy pocházejí z druhé pol. 17. stol. a byly postaveny podle projektu Giona Decapoli, přestavěné na konci 18. stol., upravované v následujících dvou stoletích.

Maltézský mlýn, zvaný též Motolský, je poprvé zmiňován r. 1574 jako Tomanovský. Za třicetileté války byl zničen a na čas zpustl. Později jej, stejně jako další objekty v Motole, vlastnil řád Maltézských rytířů. Pozdně barokní podoba budovy je z druhé pol. 18. stol., fasáda upravena klasicistně.