Turistické cíle v okolí obce Chyňava

Vodojem z roku 1936, u kterého byla poprvé použita železná konstrukce z uhlíkové oceli a nenosný cihlový plášť chránící kontrukci před povětrnostními vlivy a jako architektonický prvek.

Přehrada Klíčava byla vybudována v letech 1949–1955. Slouží jako zdroj pitné vody pro zásobování obyvatelstva v kladenské oblasti. Výška hráze 50,2 m. Kolem vodní plochy je nepřístupná obora.

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Hřbitov z r. 1680, naposledy rozšířen v polovině 19. stol. Na hřbitově se zachovalo cca 300 náhrobků, většinou barokního či klasicistního typu. U vstupu je novorománský domek a obřadní síň.