Turistické cíle v okolí obce Chyňava

Kamenný kříž pochází z r. 1834. Je umístěn na hranolovém podstavci kónického tvaru. Podstavec sestává z nižšího soklu a pokračuje hranolovým dříkem kónického tvaru a z římsové hlavice. Na hlavici umístěn sokl s řeckým křížem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Před tuchoměřickým zámkem se nachází kotvový pamětní kříž. Zhotovený z růžového mramoru. Ve spodní části kříže datování 1917. Starší podstavec vznikl kolem roku 1770.

Jednoduchý kříž pochází z roku 1834. Stojí u posledních rodinných domků, kde se silnice rozdvojuje směrem do Kladna. Na vrcholu pilíře stojí řecký kříž a na něm symbol kalicha. Kříž je v bílé barvě.

Gotická tvrz, prvně doložená r. 1402 a od 17. stol. sloužící jako sýpka, stála v kyšickém poplužním dvoře až do r. 1989. Tehdy byla se všemi dalšími objekty dvora zbořena a na jejím místě vznikl nový účelový, výrobní a obchodní areál soukromé společnosti.

Roku 1592 zde císař Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po novobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky.

Klasicistní zámek z roku 1820. V letech 1865–1866 ho dal přestavět kníže Max Fürstenberg pro svou manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru. Dnes zámek slouží jako ústav pro zdravotně postižené.

Ocelová rozhledna postavená v roce 2006 je typizovanou konstrukcí mobilního operátora o výšce 45 m. Ochoz rozhledny ve výši 24 m je přístupný od května 2007.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.