Turistické cíle v okolí obce Hýskov

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Barokní lovecký zámeček postavil poč. 18. stol. Josef V. Fürstenberg na místě myslivny z r. 1572. V 19. stol. přestavěn do dnešní podoby. R. 1929 jej od Fürstenbergů koupil stát, poté sloužil jako sídlo lesní správy a rekreační a školicí středisko. Od r. 1991 v majetku Karla Schwarzenberga.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.

Asi v pol. 17. stol. postavena tvrz, na přelomu 17. a 18.stol., kdy byla vlastníkem panství Anna Marie vévodkyně Toskánská, přestavěna na barokní zámek. Další úpravy v 19. století. Zámek se skládá ze dvou částí, východní je barokní, západní upravena novodobě.

Původně gotická stavba, doložená v 15. stol. V r. 1424 zde probíhala mírová jednání mezi husitskými a katolickými pány. V r. 1527 zájezdní hostinec. Budova přestavěna barokně a klasicistně v 18. stol.

Raně barokní zámek byl vystavěn v roce 1697 a v roce 1734 ještě navýšen o jedno patro. Ve 2. polovině minulého století byla zámecká budova rekonstruována a dnes je zde sídlo městského úřadu. Využívá se též ke kulturním účelům.

Hřbitovní kaple Blahoslavené Panny Marie v Hořelici byla založena současně se hřbitovem r. 1831. Pseudoslohová stavba má podobu kostelíka s obdélnou lodí a předsazenou patrovou hranolovou věží, jejíž přízemí slouží jako vchod. Stavba je prakticky trvale uzavřena.

Kaple z let 1838–45 dle plánů J. Jiruše. Na severní stěně náhrobníky z let 1860 a 1876, na přilehlém hřbitově litinové klasicistní náhrobníky z 1. poloviny 19. století. U kaple odbočuje červená značka ze silnice na hradiště Stradonice.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.