Turistické cíle v okolí obce Smilov

Křížový kámen, údajně středověký, dle nezřetelného letopočtu z r. 1335. Objeven byl r. 1907. Kámen má rozměry 80x43x14 cm, jedná se pravděpodobně o fragment, jehož horní část byla odlomena. Je na něm reliéf kříže ve tvaru T a rytiny ženské a mužská postavy. Ke kameni se vztahují tři různé legendy.

Pivovar založený Ditrichštejny roku 1712. V letech 1744 a 1794 vyhořel. Jako pivovar sloužil do roku 1927.

Zaniklý zámek z roku 1734 byla barokní jednopatrová stavba o půdorysu písmene L s hospodářským dvorem a sýpkou. V 90. letech minulého století byl zbaven památkové ochrany a v roce 1998 byl zbourán. Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park.

Zámek byl původně hradem ze 13. stol., ale roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy

Poutní areál s kaplí sv. Jana Nepomuckého dal na svém panství v letech 1735-1739 postavit Josef Ignác Zebo z Breitenau. Areál od Donáta Theodora Morazzi odkazuje na dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela. V interiéru je náhrobek Aloise ze Schirndingu z r. 1826 od významného sochaře Václava Prachnera.

Novobarokní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1935 nedaleko studánky s léčivou vodou. Jako autor stavby je uváděn architekt B. Dvořák, snad pardubický architekt Bóža Dvořák. V interiéru se nacházejí barokní sochy sv. Barbory a Markéty. Vedle stojí starší kaplička a litinový kříž z roku 1855.

Kostelík z roku 1761 na místě kapličky, kde se odehrávaly zázraky. Mezi lety 1752 a 1773 jich bylo zaznamenáno celkem 28. Na místě byl objeven radioaktivní pramen, který byl využíván pro léčbu. Po jeho vyschnutí byl provoz lázní v roce 1910 ukončen a místo se změnilo na restauraci a tančírnu.

Zámek byl vybudován kolem roku 1560 Zachariášem z Hradce na místě staršího zpustlého hradu. V 18. stol. byl rozšířen v barokním stylu. Roku 1767 a 1847 zámek vyhořel, ale byl vždy brzy opraven. Dnes se tu nachází hasičské muzeum.

Hrad v Přibyslavi vznikl asi současně s městem na podnět Přibyslava z Polné v pol. 13. stol., kdy střežil stříbrné doly. R. 1424 obléhán a dobyt husity, u hradu umírá Jan Žižka. R. 1431 obléhán vévodou Albrechtem, ale tentokrát nedobyt. Zpustlý již v r. 1515. Hrad zcela rozebrán a místo zastavěno.

Gotická věž, vysoká 50,3 m, je zbytkem původního opevněného kostela, postaveného r. 1497. Kostel byl vypálen v době husitských válek. R. 1753 byl postavený nový barokní kostel sv. Jana Křtitele. Koncem 17. stol. byla věž doplněna bání. Na r. 2011 je naplánovaná velká rekonstrukce věže.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.