Turistické cíle v okolí obce Smilov

Renesanční hřbitovní kostel na místě starší gotické stavby z 13. století. Poprvé uváděn roku 1538. Hřbitov u kostela je zmiňován na konci 16. století. Během let byl kostel zvýšen a interiér zaklenut renesanční žebrovou hvězdicovou klenbou, byla přistavěna severní síň s patrem a oratoř v lodi.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Mariánský sloup v Přibyslavi, monumentální dílo místního rodáka Romana Podrázského z roku 1998.

Pivovar vybudovaný v roce 1865 na místě staršího měšťanského pivovaru, zvaného Horní pivovar. Pivo vařil do roku 1950, dnes snaha v rekonstruovaném areálu výrobu obnovit.

Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.

Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.