Turistické cíle v okolí obce Krásná Hora

Původně barokní synagoga z r. 1760, rozšířena r. 1860 a obnovena po požáru r. 1886. Sloužila do II. sv. války, poté skladiště. Od r. 1952 slouží Církvi československé husitské. V l. 1987–89 byly odkryty fragmenty původní výzdoby a nápisů.

V zámek byl v první pol. 16. století přestavěn původní hrad. Roku 1753 získala zámek Marie Terezie a v l. 1756–63 byl využit jako kasárna jezdeckého oddílu. Dnes patří Východočeským státním lesům a je využit pro kanceláře a byty zaměstnanců.

Barokní toleranční modlitebna z r. 1785. Od pol. 19. stol. sloužila jako pohřební síň, po vzniku sboru Církve československé husitské do r. 1961 sloužila této církvi, do 70. let 20. stol. opět pohřební síň obou protestantských církví.

Soška německého rytíře Rolanda von Bremen z doby před rokem 1500. Vlastnictví sošky opravňovalo obec ke konání jednoho trhu ročně navíc. O sošku vedly spory obce Německá Vyskytná, Stonařov a Štoky.

Pozdně barokní trojkřídlý zámek z druhé poloviny 18. století s kaplí Panny Marie, svatého Floriána a Donáta z roku 1758. Empírově upraven po roce 1830. Po roce 1948 léčebna dlouhodobě nemocných, v dnešní době restaurován soukromým majitelem.

Reliéf „Ústa pravdy“ je součástí triptychu nazvaného Národní památník odposlechu ve stěnách bývalých žulových lomů u Lipnice nad Sázavou. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka z roku 2006.

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Ves poprvé zmíněna r. 1404. Koncem 17. stol. za Vernierů postaven obdélný patrový barokní zámek. V l. 1728-30 rozšířen o vrcholně barokní boční křídlo s navazující obdélnou půlkruhem zakončenou kaplí. Další úpravy klasicistní, rokokové a empírové. Po požáru r. 1881 opraven na poč. 20. století.

Zámek postavil v l.1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan v barokním stylu. Roku 1825 zámek vyhořel, ihned opraven. R.1955 předán do vlastnictví MNV. Jeho hlavní sál byl upraven pro pořádání okresních divadelních festivalů. Nyní v soukromém vlastnictví.

Vodní nádrž Břevnice o rozloze 14 ha byla vybudována mezi lety 1956-1959 na Břevnickém potoce. Hlavním využitím je zásobování užitkovou vodou okolí Chotěboře. Dále slouží k rekreaci, sportovnímu rybolovu, také jako přírodní koupaliště a k ochraně před povodněmi.

Památkově chráněná přehrada, postavena pod soutokem říčky Hejlovky a Jankovského potoka v l. 1921–27 podle projektu Josefa Řeřichy. Hráz dlouhá 118 m je z lomového kamene. Objem nádrže je 2,32 mil. m3 a plocha hladiny 38 ha.

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.