Turistické cíle v okolí obce Stradov

nebo vyberte

Stradov

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 231 záznamů, 18 / 20 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Svádov
140.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Svádov
Pravděpodobně královský hrad střežící labskou cestu připomínán 1283. Počátkem 17. století přestavěn na zámek, 1814 opuštěn, 1895 na jeho místě postavena vila. Po roce 1945 mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy. Zachovány zbytky hradeb a kamenný most.
 Světec
208.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Světec
Barokní zámek byl postaven kolem r. 1708 pražským arcibiskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Arcibiskup Alois Josef Schrenk zámek v 1. pol. 19. stol přestavěl. V r. 2003 prošel zámek rekonstrukcí. V zámku nyní sídlí obecní úřad.
 synagoga
220.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Monumentální stavba postavená v kombinaci novorenesance a byzantského slohu v letech 1881–1882 dle projektu W. Stiassnyho a H. Rudolpha na hřebeni mezi kostelem sv. Bartoloměje a dnešní obchodní akademií. Uzavřena r. 1938, vypálena a zbořena místními nacisty v březnu 1939. Připomíná ji památník.
 Teplice
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Teplice
Teplický zámek stojí na místě ženského benediktinského kláštera, který založila královna Judita v polovině 12. století. Dochovala se krypta trojlodní klášterní baziliky. V 2. pol. 15. století vybudována tvrz, v 16. stol. zámek. Dnes muzeum.
 Tiské stěny
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Tisá
Skalní město, sestávající ze dvou základních částí (Velké a Malé stěny) nad obcí Tisá. Zvětráváním pískovce zde vznikla řada skalních útvarů, které přitahují od 19. století pozornost turistů.
 Tuchlov
245.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Pňovičky
Lovecký zámeček nechal postavit roku 1821 hrabě August Ledebour-Wicheln. Po roce 1918 byl zámek pronajat Českému abstinenčnímu svazu v Praze. Dnes je v zámku dětský domov.
 Ústí nad Labem
145.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Zaniklý hrad ve středověkém městě Ústí nad Labem nemá přesnou lokaci. Podle nejnovějších poznatků stával pravděpodobně severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha. Jediná písemná zmínka pochází z r. 1283. Zanikl asi po vzniku hradu Střekova, který jistě převzal jeho funkce (clo, stráž Labe, a pevnost).
 Vaňovský vodopád
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Vaňov
Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce je součástí národní přírodní památky Vrkoč, která leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Je vysoká 12 m a je největším vodopádem v Českém středohoří.
 Varhošť
638.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hlinná
Rozhledna vysoká 12 m (639 m.n.m.). V l. 1891-1902 zde byla dřevěná konstrukce s plošinou (Spol. pro České středohoří). R. 1927 postavena 4m kamenná podezdívka a 10m dřevěná věž, stála do 70. let 20. stol. R. 1972 upevněna nová ocelová rozhledna.
 Varta
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Zbytky zdiva hradu, založeného zřejmě v pol. 14. st. Vartemberky, poté patřil po r. 1378 Škopkům z Dubé a v l. 1401–1465, kdy je uváděn naposledy, opět Vartemberkům. Patrné zbytky předhradí a jádra s valy, příkopy a zbytkem nároží paláce.
 Velvěty
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Rtyně nad Bílinou
Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.
 Větruše
228.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.