Turistické cíle v okolí obce Lipová

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

Reprezentativní lázeňský dům si postavilo město Ústí nad Labem (Aussig) v letech 1907–08. Čtyři roky nato navrtán termální pramen, kterého se využívá dosud. Vnější vzhled rehabilitovala velká oprava v nedávných letech.

Původní měšťanská škola, postavená ve dvou etapách (1876 a 1897) zřejmě podle projektu Adolfa Körgera zároveň i pro potřeby městské representace (slavnostní sál). Školství plně sloužila do 70. let 20. století, poté ji postupně obsazovalo museum. V letech 2006–11 náročná rekonstrukce.

Jezero Milada vzniklo zatopením hnědouhelného lomu Chabařovice v rámci rekultivačních prací. Má rozlohu 252 ha a bylo napuštěno v r. 2010. Nyní slouží k rekreačním účelům. Voda v jezeře je velmi kvalitní a díky tomu se zde vyskytují ohrožené druhy ryb a obojživelníků. Rybolov je tu však zakázán.

Chudé zbytky hradu se nalézají na vrchu Strážný, vlevo nad labským údolím, poblíž vesnice Mojžíř. Přístup k němu je z ulice nad mojžířským kostelem, přes stavební parcely.

Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.

Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.

Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.

Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.

Podzemní část kopané studny hluboké 26,5 m, zakrytá betonovým krytem. Zřízena roku 1695 nákladem majitele chlumeckého panství Jana Františka Kolovrata Krakovského a opatřena rumpálem, krytým dřevěným studničním stavením. Ten byl přenesen roku 1977 do Souboru lidové architektury v Zubrnicích.