Turistické cíle v okolí obce Hliňany

nebo vyberte

Hliňany

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 403 záznamů, 33 / 34 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Zahradní a plesový dům
239.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Barokní objekt pro pořádání plesů a slavností, postavený r. 1732 zednickým mistrem Kristiánem Laglerem západně od teplického zámku. V 19. století rozšířen, dnes součást Domu kultury, koncertní sál a sídlo Severočeské filharmonie.
 zbrojnice a dělostřelecká kasárna
152.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.
 železniční most
150.0 m. n.m.
most, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.
 železniční tunel
155.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.
 Žernosecké (Píšťanské) jezero
140.0 m. n.m.
antropogenní jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.
 Žernosecké jezero
Píšťanské jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.
 Žichov, Schichow
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Měrunice
Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Bílina
Bílinský židovský hřbitov byl založen roku 1891. První náhrobky pocházejí z tohoto roku – kromě jednoho, který sem byl přenesen z jiného hřbitova. Poslední pohřeb se zde konal roku 1939. V současnosti je hřbitov zanedbaný.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Čížkovice
Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.
 židovský hřbitov
223.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Teplice
Pozůstatky židovského hřbitova na svahu nad návsí kdysi samostatné obce. Nejstarší doložený náhrobek pocházel z roku 1669, pohřebiště fungovalo do konce 30. let 20. století. Roku 2002 proveden značně problematický pokus o rekonstrukci.
 židovský hřbitov
170.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, není známo, Ústecký kraj, Lovosice
Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.
 Žitenice
218.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žitenice
Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.