Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Krásné Březno

První samostatná realizace architekta Josefa Mockera vznikla v letech 1870–1871 v tehdejších lázních sv. Josefa pro hraběnku Franziscu von Waldstein-Wartenberg. Později sídlo děčínských Thunů, po roce 1945 sociální ústav.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Hrad založen na přelomu 14. a 15. stol. pány z Těchlovic, zanikl poč. 16. stol. Zachovány jen zbytky základů.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Čtyřboký vyhlídkový pavilon byl postaven Okrašlovacím spolkem v Děčíně v letech 1890-1902, na vrcholu stavby socha Bohemie (Čechie) z r. 1866. Stojí na místě zvaném Šibeniční vrch, neboť se zde kdysi nacházelo městské popraviště.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Smíšená konstrukce železničního mostu přes Labe, Ploučnici (příhradové konstrukce na kamenných pilířích) a přilehlé inundační území (kamenné obloukové klenby). Most postaven r. 1867, konstrukce nad Ploučnicí vyměněna r. 2006, konstrukce nad Labem r. 1895, 1976, poslední výměna je v plánu na r. 2013.

Nejníže položený most přes Labe v Čechách. Mezi Děčínem a Prostředním Žlebem ho roku 1874 postavila společnost Rakouské severozápadní dráhy. Výjimečně zachovalá konstrukce několikanásobných příhradových nosníků, použitá vzhledem k extrémní šikmosti mostu.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.