Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Hostovice

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Barokní zámek vznikl přičiněním Nosticů v roce 1650 přestavbou staré tvrze z roku 1397. V pol. 18. stol. byl rozšířen o další budovy a oranžérii. Později sloužil jako léčebný ústav pro mládež, který je v něm pod názvem Ústav sociální péče dodnes.

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Velký empírový dům v západním čele Zámeckého náměstí byl postaven roku 1824 Antonem Richterem na místě dvou starších objektů. Fungoval zde luxusní lázeňský hotel až do období po II. světové válce. Poté zchátral, po roce 1986 velká rekonstrukce, při které byla zachována obě původní průčelí.

Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.

Renesanční tvrz Ledvických z Chanova přestavěná na sýpku. Postavena před r. 1550 po připojení k Teplicím r. 1590 ztrácí rezidenční funkci. Tvrz je mohutná obdélná dvoupatrová stavba s klenutými sklepy.

Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Secesní hrobka rodiny textilního podnikatele Friedricha Wilhelma Botschena byla postavena nad Libouchcem v letech 1899–1900. Po roce 1945 zpustla a zchátrala.

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.