Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.

Výletní restaurace ve stylu romantického hrádku na vrcholu děčínské Pastýřské stěny byla otevřena 1. 6. 1905. Naštěstí byla ušetřena devastace v 90. letech 20. stol. V letech 1983–1994 sem vedl z nábřeží výtah, na jeho místě je od r. 2012 nástup na zajištěnou lezeckou stezku, tzv. ferratu.

Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.

Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého dal vyrobit r. 1706 litoměřický rychtář Gottfried Sebastian Heintz. Není známo, kdo toto umělecké dílo vytvořil. Další nápis obsahuje chronogram 1760, toho roku sem byla přemístěna svatojánská pobožnost. Od r. 1958 patří pilíř se sochou mezi chráněné památky ČR.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Renesanční tvrz, poslední pozůstatek zdemolovaného poplužního dvora děčínského panství. Dvůr vznikl na přelomu 60. a 70. let 16. století. Zachovalý objekt tvrze byl včleněn do nákupního centra jako jeho provozní zázemí.

Barokní komplex loveckého zámečku a zbrojnice (dnešní střední rizalit a navazující kolmá křídla k západu) postavený r. 1735. Později (rozšířený o boční křídla k severu a jihu) sloužil jako správní centrum thunovského panství, po II. světové válce se stal sídlem muzea, zbrojnice pak pobočkou archivu.

Podzemní továrna byla vybudována nacisty v l. 1944-45 v bývalých hlubinných vápencových lomech (těžba vápence v l. 1850 - 1944). V továrně probíhala zbrojní výroba od podzimu r. 1944. Po válce se zde ještě do r. 1963 těžil vápenec. V průběhu let komplex značně zchátral, od r. 2002 nepřístupný.

V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.

Kamenný pomník, postavený na návsi ve Stradově ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Ta proběhla koncem srpna 1813 mezi napoleonskou armádou a spojenými vojsky Ruska, Pruska a Rakouska.

Replika pomníku z roku 1952, který stál asi 800 m jihovýchodně na katastru zaniklých Hrbovic. Původní pomník z roku 1926 odstřelen 21. 6. 1941, zachovala se řada darovacích kamenů z míst se vztahem k husitství. Dnešní pomník odhalen roku 2000.