Kostel v Mikulově nahradil roku 1770 staršího předchůdce, pocházejícího zřejmě ze 16. století. Jednoduchá pozdně barokní stavba stojí na severní straně náměstí, v současné době neslouží původnímu účelu.
Barokní kostel z roku 1706 na místě staršího předchůdce stojí uprostřed obce na hraně hlubokého údolí Bíliny. Obklopen hřbitovem s eliptickou ohradní zdí, v jejímž východním vrcholu se tyčí zvonice.
Bývalý farní kostel Starého Oseka byl postaven jako barokní novostavba v letech 1751–55. Nahradil původní objekt, pocházející pravděpodobně ze 13. století. V posledních desetiletích je trvale uzavřen a chátrá. Obklopují ho zbytky hřbitova.
Gotický kostel z 13. století, přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Po požáru r. 1939 je ve zříceninách.
Replika kostela z let 1723–28, postavená při stěhování Zabrušan, které proběhlo v letech 1906–10 kvůli těžbě hnědého uhlí. Na nové stavbě byly využity architektonické články původního objektu, částečně bylo přeneseno i vnitřní zařízení.
Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.
Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.
Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.
Barokní kostel dokončený v roce 1722 je začleněn do areálu duchovského zámku. Stojí na místě svých starších předchůdců, jejichž zdivo se ve hmotě kostela částečně dochovalo. V květnu 1945 shořelo cenné vnitřní vybavení.
Barokní zámek založila r. 1669 Kateřina Alžběta z Bachonhay. V letech 1800-1805 Klement August Ledebour-Wicheln zámek rozšířil o 2. patro. Po 2. světové válce zdravotnické zařízení. Od r. 2005 jako soukromý majetek zámek nevyužíván a chátrá stejně jako park.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.
kostel Vzkříšení 
