Turistické cíle v okolí obce Štěpánov

Nepřístupný renesančně-barokní zámek. Renesanční zámek na skále postavili po r. 1603 Kaplířové, v letech 1662–1676 přistavěli čtyřkřídlý barokní zámek s nádvorní arkádou. Výzdoba interiérů vrcholně barokní.

Rozhledna na Milešovce pochází z r. 1904 a je součástí meteorologické observatoře, která umožňuje vstup v otevírací době. Rozhled z Milešovky je historicky považován za jeden z nejkrásnějších u nás.

Na zámek přestavěná gotická tvrz, postavená rytíři z Mirošovic koncem 15. st. a renesančně přestavěná r. 1554. Roku 1668 připojena Lobkovici k Bílině a barokně upravena. Dnešní dvoupatrová budova s věží obsahuje řadu architektonických detailů.

Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.

Výrazná secesní stavba z let 1908–11 dle projektu vídeňského architekta Schmieda vznikla snad na místě nejstarší bílinské radnice, zbořené roku 1906. Dodnes sídlo městské správy a dalších institucí.

Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.

Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.