Turistické cíle v okolí obce Kostomlaty pod Milešovkou

Reprezentativní lázeňský dům si postavilo město Ústí nad Labem (Aussig) v letech 1907–08. Čtyři roky nato navrtán termální pramen, kterého se využívá dosud. Vnější vzhled rehabilitovala velká oprava v nedávných letech.

Původní měšťanská škola, postavená ve dvou etapách (1876 a 1897) zřejmě podle projektu Adolfa Körgera zároveň i pro potřeby městské representace (slavnostní sál). Školství plně sloužila do 70. let 20. století, poté ji postupně obsazovalo museum. V letech 2006–11 náročná rekonstrukce.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.

Jezero Milada vzniklo zatopením hnědouhelného lomu Chabařovice v rámci rekultivačních prací. Má rozlohu 252 ha a bylo napuštěno v r. 2010. Nyní slouží k rekreačním účelům. Voda v jezeře je velmi kvalitní a díky tomu se zde vyskytují ohrožené druhy ryb a obojživelníků. Rybolov je tu však zakázán.

Nepřístupný renesančně-barokní zámek. Renesanční zámek na skále postavili po r. 1603 Kaplířové, v letech 1662–1676 přistavěli čtyřkřídlý barokní zámek s nádvorní arkádou. Výzdoba interiérů vrcholně barokní.

Rozhledna na Milešovce pochází z r. 1904 a je součástí meteorologické observatoře, která umožňuje vstup v otevírací době. Rozhled z Milešovky je historicky považován za jeden z nejkrásnějších u nás.

Na zámek přestavěná gotická tvrz, postavená rytíři z Mirošovic koncem 15. st. a renesančně přestavěná r. 1554. Roku 1668 připojena Lobkovici k Bílině a barokně upravena. Dnešní dvoupatrová budova s věží obsahuje řadu architektonických detailů.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.