Turistické cíle v okolí obce Unčín

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

Reprezentativní lázeňský dům si postavilo město Ústí nad Labem (Aussig) v letech 1907–08. Čtyři roky nato navrtán termální pramen, kterého se využívá dosud. Vnější vzhled rehabilitovala velká oprava v nedávných letech.

Původní měšťanská škola, postavená ve dvou etapách (1876 a 1897) zřejmě podle projektu Adolfa Körgera zároveň i pro potřeby městské representace (slavnostní sál). Školství plně sloužila do 70. let 20. století, poté ji postupně obsazovalo museum. V letech 2006–11 náročná rekonstrukce.

Jezero Milada vzniklo zatopením hnědouhelného lomu Chabařovice v rámci rekultivačních prací. Má rozlohu 252 ha a bylo napuštěno v r. 2010. Nyní slouží k rekreačním účelům. Voda v jezeře je velmi kvalitní a díky tomu se zde vyskytují ohrožené druhy ryb a obojživelníků. Rybolov je tu však zakázán.

Rozhledna na Milešovce pochází z r. 1904 a je součástí meteorologické observatoře, která umožňuje vstup v otevírací době. Rozhled z Milešovky je historicky považován za jeden z nejkrásnějších u nás.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.

Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.

Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.

Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.