Bývalý farní kostel Starého Oseka byl postaven jako barokní novostavba v letech 1751–55. Nahradil původní objekt, pocházející pravděpodobně ze 13. století. V posledních desetiletích je trvale uzavřen a chátrá. Obklopují ho zbytky hřbitova.
Barokní kostel z roku 1706 na místě staršího předchůdce stojí uprostřed obce na hraně hlubokého údolí Bíliny. Obklopen hřbitovem s eliptickou ohradní zdí, v jejímž východním vrcholu se tyčí zvonice.
Gotický kostel z 13. století, přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Po požáru r. 1939 je ve zříceninách.
Barokní kostel ve středu obce z roku 1692, přestavěn v roce 1900. Uvnitř původní barokní vybavení. Stavba je kulturní památkou, k vidění během pravidelných mší.
Replika kostela z let 1723–28, postavená při stěhování Zabrušan, které proběhlo v letech 1906–10 kvůli těžbě hnědého uhlí. Na nové stavbě byly využity architektonické články původního objektu, částečně bylo přeneseno i vnitřní zařízení.
Pozdně gotický kostel sv. Tří králů je uváděn v polovině 14. století. Přestavěn byl částečně v polovině 19. století a obnoven na samém konci 19. století. Pseudogotické zařízení a na stropě kopie Sixtinské Madony.
Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Barokní venkovský kostel na vyvýšenině nad centrem dříve samostatné obce v severní části Ústí nad Labem. Obklopuje ho bývalý hřbitov a fara, v okolí řada pozoruhodných stromových solitérů, z části chráněných jako památné.
Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.
Kostel vznikal postupnou stavbou od 14. století (presbytář) do roku 1607 (loď a věž). Okna lodi barokní, helmice věže zřejmě z 19. století. Obec stojí na uhelné sloji, těžba se (snad definitivně) zastavila několik desítek metrů od kostela.
Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.
Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.
kostel sv. Václava 
