Turistické cíle v okolí obce Cínovec

Zámek vystavěn v 16. století na místě staršího hradu. Nejvýznamnější představitelé panství byli rytíři z Bünau.

Komplex, vzniklý v 80. letech 20. stol. propojením starších lázeňských domů z počátku 19. století, dostavby z přelomu 19. a 20. století a nových křídel. Hlavní část teplického lázeňského provozu. Ze starších objektů se zachovaly převážně jen obvodové zdi.

Kamenný most přes řeku Bílinu v obci Lbín byl postaven v 2. pol. 18. stol. Most s třemi oblouky a nízkou parapetní zdí je registrován jako kulturní památka.

Rozhledna s restaurací byla postavena r. 1897 k 30. výročí panování Františka Josefa I., vybudoval ji Horský spolek. Po 2. sv. válce rozhledna zchátrala, od poč. 90. let 20. stol. v soukr. vlastnictví, nevyužívána. Opravena novým majitelem a otevřena v dubnu r. 2014.

V roce 1732 Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavěl barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum.

Loučná je nejvyšší horou Mostecka (955,9 m n. m.). Na plochém vrcholu hory jsou dvě skupiny skal ze žulového porfyru. Také je zde stožár telekomunikační společnosti a železná pozorovací věž (využívaná v 50. l. 20. stol. armádou). Hora se nachází na území Flájské obory, přístupná je příležitostně.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Soubor hrázděných i zděných maloměstských domů někdejšího horního města Mikulova (Niklasbergu) v údolí Bouřlivce v Krušných horách. Objekty z 18.–19. století si zachovaly původní měřítko, často i řadu detailů.

Jezero Milada vzniklo zatopením hnědouhelného lomu Chabařovice v rámci rekultivačních prací. Má rozlohu 252 ha a bylo napuštěno v r. 2010. Nyní slouží k rekreačním účelům. Voda v jezeře je velmi kvalitní a díky tomu se zde vyskytují ohrožené druhy ryb a obojživelníků. Rybolov je tu však zakázán.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

Budova z let 1936–38 nahradila na severní straně dnešního Náměstí Míru přádelnu někdejší valdštejnské textilní manufaktury z počátku 18. století. Stavba je dokladem nefunkcionalistické moderny, oblíbené v tehdejších německojazyčných částech Československa.