Turistické cíle v okolí obce Modlany

Barokní kostel z roku 1691, přestavěn 1769, úpravy 1936–7. Postaven na místě staršího předchůdce (dochován renesanční náhrobek 1557) na výšině ve východní části vsi. Jednolodní s odsazeným presbytářem, bedněná věžice za štítem. Kolem bývalý hřbitov.

Původní pozdně gotický kostel přestavěn r.1798 do dnešní barokní podoby. Kostel s obdélníkovou lodí a s trojboce uzavřeným gotickým kněžištěm s opěráky na nárožích. Při západním průčelí hranolová věž.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Kostel v bývalé vsi Újezdě jižně od centra Bíliny založen 1420, dnešní stavba z konce 16. století. Jednolodní renesanční kostel, v současné době bez využití.

Barokní kostel dokončený v roce 1722 je začleněn do areálu duchovského zámku. Stojí na místě svých starších předchůdců, jejichž zdivo se ve hmotě kostela částečně dochovalo. V květnu 1945 shořelo cenné vnitřní vybavení.

Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.

Barokní zámek dal postavit na místě starší tvrze Jan Humprecht v l. 1670–1684. Zámek prošel několika úpravami koncem 17. stol. a v l. 1820 a 1910. V r. 1888 byl v zámku zřízen ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.

Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.

Zámek vystavěný r. 1708 Ignácem Vratislavem z Mitrovic. Přestavěn r. 1745. Od r. 1931 vlastnilo zámek město Ústí n.L. Ve 2.pol. 20.stol. sloužil zámek potřebám státního statku. Dnes ve velmi zchátralém stavu.

Barokní zámek založila r. 1669 Kateřina Alžběta z Bachonhay. V letech 1800-1805 Klement August Ledebour-Wicheln zámek rozšířil o 2. patro. Po 2. světové válce zdravotnické zařízení. Od r. 2005 jako soukromý majetek zámek nevyužíván a chátrá stejně jako park.

Blíže nedatovaný železný kříž se zděným podstavcem s reliéfem na pohledových stranách.

Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.