Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Louka

Pomník z r. 1911, znovu instalovaný o 80 let později, připomíná německého středověkého básníka, který se podle některých spíše romantických teorií narodil v Duchcově. Autorem sochy básníka sedícího na kameni ve stínu stromu je vídeňský J. Scholze.

Mozartova socha, chystaná pro pražské Stavovské divadlo, byla roku 1920 postavena na podstavec, uvolněný před teplickou radnicí odstraněním pomníku Josefa II. Zde stála do roku 1945, poté přemístěna na nádvoří místního zámku, později na dvůr technických služeb. Od léta 1988 stojí na dnešním místě.

Tábor 29 byl místem určeným k "převýchově" zaměstnanců hydrogenačního komplexu STW. Postavili jej v dubnu 1941 pro muže a později i pro ženy mezi hlubinným dolem Herkules a původní silnicí do Litvínova. Zničili ho britští letci nočním náletu 16.1. 1945, ale zachovaly se z něj zbytky staveb i požární nádrže.

Protistřepinový kryt, něm. Splitergraben, byl postaven počátkem čtyřicátých let 20. století na ochranu před střepinami bomb a protileteckých granátů během spojeneckých náletů na petrochemický závod Hydriewerke. Kryt byl vybudován pod úrovní terénu, podlaha byla betonová, stěny a strop z cihel.

Zbytek původního koryta řeky Bíliny se nachází nedaleko mosteckého železničního nádraží. Tok říčky byl přeložen spolu s dopravními komunikacemi a inženýrskými sítěmi v 70. letech 20. století při bourání starého města Mostu.

Teplická radnice sestává ze starší empírové budovy z let 1806–1807 ve středu severní strany dnešního znehodnoceného náměstí Svobody a z přilehlého novějšího křídla do ulice U Radnice. Dnes sídlo magistrátu statutárního města. Původní radnice stávala uprostřed náměstí.

Vila továrníka Heinricha C. A. Rieckena vznikla secesní přestavbou pův. klasicist. domu, provedenou kolem r. 1910 arch. Adolfem Schwarzerem. R. 1926 balkony zastřešeny dřevěnou přístavbou (Rudolf Knie). Dům byl velice moderně vybavený. R. 1946 rodina odešla do Německa. Dnes opuštěná budova chátrá.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Skalní město se zbytky letohrádku post. v první polovině 19. stol. opatem oseckého kláštera Salesiem Krügerem, který se velice zajímal o krušnohorskou přírodu. Od sedmdesátých let minulého století je využíván horolezci a roku 1986 přírodní památkou.

Kaple postavená v letech 1728–1730 Kristiánem Laglerem na nově zřizovaném městském hřbitově. Po jeho přeměně na park zachována spolu s pomníkem a náhrobkem básníka J. G. Seumeho, po němž je často nazývána. Po letech chátrání upravena na výstavní prostor bez církevního zařízení.

Dům čp.138 byl v minulosti až do roku 1945 využíván jako sirné lázně. Dnes je dům využíván jako obytný ve staré části Ruské ulice. Současný majitel ještě na počátku devadesátých let dvacátého století likvidoval při přestavbě staré vany.

Monumentální skalní útvar ve tvaru okna na západní straně hranice NPR Jezerka.