Turistické cíle v okolí obce Hrob

nebo vyberte

Hrob

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 202 záznamů, 9 / 17 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Václava
Selnitz
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Želenice
Kostel sv. Václava byl postaven v pol. 19. st. v klasicistním slohu zřejmě na místě staršího gotického. Je v poměrně dobrém stavu a využíván k bohoslužbám. V bývalé faře sídlí obecní úřad. Jednolodní obdélná stavba v čele s štíhlou hranolovou věží.
 kostel sv. Valentina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Novosedlice
Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.
 kostel sv. Vavřince
417.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kostomlaty pod Milešovkou
Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.
 kostel sv. Vavřince
217.0 m. n.m.
Hradiště
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bžany
Barokní kostel z roku 1691, přestavěn 1769, úpravy 1936–7. Postaven na místě staršího předchůdce (dochován renesanční náhrobek 1557) na výšině ve východní části vsi. Jednolodní s odsazeným presbytářem, bedněná věžice za štítem. Kolem bývalý hřbitov.
 kostel Vzkříšení
364.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Hrob
Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.
 kostel Zvěstování Panně Marii
218.0 m. n.m.
Bílina
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Bílina
Kostel v bývalé vsi Újezdě jižně od centra Bíliny založen 1420, dnešní stavba z konce 16. století. Jednolodní renesanční kostel, v současné době bez využití.
 kostel Zvěstování Panny Marie
220.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Duchcov
Barokní kostel dokončený v roce 1722 je začleněn do areálu duchovského zámku. Stojí na místě svých starších předchůdců, jejichž zdivo se ve hmotě kostela částečně dochovalo. V květnu 1945 shořelo cenné vnitřní vybavení.
 Kostomlaty pod Milešovkou
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Kostomlaty pod Milešovkou
Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.
 Kostomlaty pod Milešovkou
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Kostomlaty pod Milešovkou
Barokní zámek dal postavit na místě starší tvrze Jan Humprecht v l. 1670–1684. Zámek prošel několika úpravami koncem 17. stol. a v l. 1820 a 1910. V r. 1888 byl v zámku zřízen ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.
 Křemýž
250.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Křemýž
Barokní zámek založila r. 1669 Kateřina Alžběta z Bachonhay. V letech 1800-1805 Klement August Ledebour-Wicheln zámek rozšířil o 2. patro. Po 2. světové válce zdravotnické zařízení. Od r. 2005 jako soukromý majetek zámek nevyužíván a chátrá stejně jako park.
 Krupka
Rosenberg
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.
 Krupka – MPZ
350.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
Nejstarší české horní město v Krušných horách vzniklo u původně povrchového naleziště cínu. Poprvé je písemně doloženo k roku 1305. Několikrát vážně poškozeno válkami a požáry. MPZ chrání solitéry (hrad, kostely) i celkovou hmotovou skladbu městečka.