Turistické cíle v okolí obce Teplice-Trnovany

Původní měšťanská škola, postavená ve dvou etapách (1876 a 1897) zřejmě podle projektu Adolfa Körgera zároveň i pro potřeby městské representace (slavnostní sál). Školství plně sloužila do 70. let 20. století, poté ji postupně obsazovalo museum. V letech 2006–11 náročná rekonstrukce.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.

První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.

Jezero Milada vzniklo zatopením hnědouhelného lomu Chabařovice v rámci rekultivačních prací. Má rozlohu 252 ha a bylo napuštěno v r. 2010. Nyní slouží k rekreačním účelům. Voda v jezeře je velmi kvalitní a díky tomu se zde vyskytují ohrožené druhy ryb a obojživelníků. Rybolov je tu však zakázán.

Nepřístupný renesančně-barokní zámek. Renesanční zámek na skále postavili po r. 1603 Kaplířové, v letech 1662–1676 přistavěli čtyřkřídlý barokní zámek s nádvorní arkádou. Výzdoba interiérů vrcholně barokní.

Rozhledna na Milešovce pochází z r. 1904 a je součástí meteorologické observatoře, která umožňuje vstup v otevírací době. Rozhled z Milešovky je historicky považován za jeden z nejkrásnějších u nás.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.

Výrazná secesní stavba z let 1908–11 dle projektu vídeňského architekta Schmieda vznikla snad na místě nejstarší bílinské radnice, zbořené roku 1906. Dodnes sídlo městské správy a dalších institucí.

Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.