Turistické cíle v okolí obce Teplice-Trnovany

nebo vyberte

Teplice-Trnovany

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 272 záznamů, 16 / 23 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 nový židovský hřbitov
234.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.
 obecní studna
277.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Střížovice
Podzemní část kopané studny hluboké 26,5 m, zakrytá betonovým krytem. Zřízena roku 1695 nákladem majitele chlumeckého panství Jana Františka Kolovrata Krakovského a opatřena rumpálem, krytým dřevěným studničním stavením. Ten byl přenesen roku 1977 do Souboru lidové architektury v Zubrnicích.
 Oparno
Opárno
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Oparno
Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.
 Ostrý
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Velemín
Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.
 palácová vila C. F. Wolfruma
183.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Rozlehlá novorenesanční vila palácového typu v anglickém parku, postavená 1897–9 dle projektu H. Miksche z Vídně pro podnikatele Carla Friedricha Wolfruma. V majetku rodiny do 1945, poté sídlo rozhlasového studia Ústí n. Labem. Od r. 2005 kulturní památka.
 palácová vila Franze Petschka
160.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Budova byla postavena v l. 1929-31 Franzem Petschkem podle plánů Paula Brockhardta. Jde o francouzskou barokně klasicistní stavbu. Bývala sídlem policejního prezidia během 2. sv. války, v 2. pol. 20. stol. sídlem Pionýrského domu, později Školského úřadu. Dnes ve vlastnictví České školní inspekce.
 palácová vila Hanse Weinmanna
160.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.
 palácová vila Ignatze Petschka
160.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Palácová vila představitele první generace ústeckých Petschků byla postavena v tehdejší Stromovce roku 1890. Úpravy z let 1902 a 1934. Po roce 1938 sídlo německých úřadů, po roce 1945 orgánů KSČ. Od konce 80. let městská obřadní síň a umělecké škola.
 památník bitvy u Želenic
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Želenice
Památník bitvy u Želenic byl odhalen 7.9. 2013 naproti obecnímu úřadu. Tvoří jej kámen s nápisem. Připomíná bitvu, ve které bylo 23. 9. 1438 vojsko lounsko-žateckého svazu na hlavu poraženo armádou krále Albrechta Habsburského, vedenou husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.
 památník obětem katastrofy na dole Nelson III
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Osek
Na památku důlní katastrofy na dole Nelson III. v roce 1934 odhaleno v roce 1935 sousoší. Návrh vypracoval arch.Josef Grus a ztvárnil sochař Karel Pokorný.
 Panský dům
250.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Křemýž
Panský dům je patrová budova obdélného půdorysu pod valbovou střechou, postavená v 1. polovině 19. století. Stojí na severozápadní straně vsi a zámeckého areálu nedaleko ohradní zdi. Společně se zámkem a parkem je památkově chráněn od r. 1958.
 Paradies
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Rtyně nad Bílinou
Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.