Turistické cíle v okolí obce Teplice

nebo vyberte

Teplice

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 256 záznamů, 20 / 22 stran, vyhledáno za 0.58 sec
 štola Starý Martin
540.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Krupka
Prohlídková štola Starý Martin leží v krušnohorské stráni nad městem Krupka. Zpřístupňuje ukázku nejdelší žíly cínové rudy na našem území a způsobu její těžby. Vstupní objekt leží u silnice na Horní Krupku a horský hřeben. Od r. 2019 památka UNESCO.
 Střížovický vrch
341.6 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Bukov
Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.
 Světec
208.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Světec
Barokní zámek byl postaven kolem r. 1708 pražským arcibiskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Arcibiskup Alois Josef Schrenk zámek v 1. pol. 19. stol přestavěl. V r. 2003 prošel zámek rekonstrukcí. V zámku nyní sídlí obecní úřad.
 synagoga
220.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Monumentální stavba postavená v kombinaci novorenesance a byzantského slohu v letech 1881–1882 dle projektu W. Stiassnyho a H. Rudolpha na hřebeni mezi kostelem sv. Bartoloměje a dnešní obchodní akademií. Uzavřena r. 1938, vypálena a zbořena místními nacisty v březnu 1939. Připomíná ji památník.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, nepřístupno, Ústecký kraj, Bílina
Novodobá židovská obec vzniká v Bílině v druhé polovině 19. století. V roce 1895 si obec upravuje obytný dům na synagogu. Ta sloužila do nacistické okupace, poté byla zpět přeměněna na obytný dům. Ten dlouho chátral, v roce 2011 byl dům opravován. Na fasádě se dochovaly fragmenty původní výzdoby.
 Teplice
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Teplice
Teplický zámek stojí na místě ženského benediktinského kláštera, který založila královna Judita v polovině 12. století. Dochovala se krypta trojlodní klášterní baziliky. V 2. pol. 15. století vybudována tvrz, v 16. stol. zámek. Dnes muzeum.
 Tuchlov
245.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Pňovičky
Lovecký zámeček nechal postavit roku 1821 hrabě August Ledebour-Wicheln. Po roce 1918 byl zámek pronajat Českému abstinenčnímu svazu v Praze. Dnes je v zámku dětský domov.
 Velemín
300.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Ústecký kraj, Velemín
Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.
 Velemín
292.0 m. n.m.
zámek, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velemín
Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.
 Velvěty
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Rtyně nad Bílinou
Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.
 Vlčí hora
889.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Dlouhá Louka
Multifunkční telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na Vlčí hoře nad obcí Osek. 40 m vysoká věž má ve výšce 15 m vyhlídkovou plošinu.
 vodárenská věž u Obřího pramene
225.0 m. n.m.
věž - vodárenská, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Lahošť
Zděná hranolová věž bez slohových znaků, postavená v 18. století pro zásobování duchcovských lázní Valdštejnů léčivou vodou z lahošťského Obřího pramene. V Obřím prameni byl r. 1882 nalezen tzv. Duchcovský poklad, depot bronzových keltských výrobků.