Turistické cíle v okolí obce Teplice

Zbytek původního koryta řeky Bíliny se nachází nedaleko mosteckého železničního nádraží. Tok říčky byl přeložen spolu s dopravními komunikacemi a inženýrskými sítěmi v 70. letech 20. století při bourání starého města Mostu.

Telekomunikační stožár vybudovaný v roce 2009, zkolaudován v březnu 2010. Výška je 30 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20 metrů. Rozhledna je přístupná zdarma a bez časového omezení.

Radnice byla v Chabařovicích postavena roku 1606, kdy patřily královskému městu Litoměřice. Roku 1697 s celým městečkem vyhořela, o dva roky později obnovena, několikrát dále upravována. Dnes sídlo knihovny, malého muzea a zájmových organizací.

Teplická radnice sestává ze starší empírové budovy z let 1806–1807 ve středu severní strany dnešního znehodnoceného náměstí Svobody a z přilehlého novějšího křídla do ulice U Radnice. Dnes sídlo magistrátu statutárního města. Původní radnice stávala uprostřed náměstí.

Opravdu jen skromné zbytky středověké tvrze v podobě terénních vln a tvarů jsou k vidění v malé osadě Režný Újezd. Ves byla poprvé zmíněna v roce 1366. Malé zemanství zaniklo patrně v 15.století, kdy byl Režný Újezd připojen k jiné malé osadě – Borči.

Památník s bohyní Niké postavený podle návrhu P. Nobileho v roce 1837 na počest hrdinného boje ruských vojsk proti napoleonskému sboru generála WanDamma dne 29. - 30. 8. 1813 v bitvě u Chlumce a Přestanova.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Skalní město se zbytky letohrádku post. v první polovině 19. stol. opatem oseckého kláštera Salesiem Krügerem, který se velice zajímal o krušnohorskou přírodu. Od sedmdesátých let minulého století je využíván horolezci a roku 1986 přírodní památkou.

Zaniklé panské sídlo, ves a kostel jihozápadně od centra dnešní Tisé bylo postaveno zřejmě v polovině 16. století pro jednoho z příslušníků rozvětvené rodiny von Bünau. Zaniklo za třicetileté války, poslední zbytky roku 1888.

Kaple postavená v letech 1728–1730 Kristiánem Laglerem na nově zřizovaném městském hřbitově. Po jeho přeměně na park zachována spolu s pomníkem a náhrobkem básníka J. G. Seumeho, po němž je často nazývána. Po letech chátrání upravena na výstavní prostor bez církevního zařízení.

Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.

Barokní pískovcový sloup od sochaře Matyáše Kühnela z let 1749–50, který nechal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Socha sv. Jana Nepomuckého byla někdy kolem roku 1925 nahrazena kopií.