Turistické cíle v okolí obce Vesce

nebo vyberte

Vesce

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 273 záznamů, 18 / 23 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 Selský dub
ostatní - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Petrohradský dub má obvod kmene 900 cm, výšku 28 m a je starý pravděpodobně 900 let. Zřejmě je pozůstatkem původního lesa, nyní je součástí zámeckého parku.
 silniční most
420.0 m. n.m.
Rabštejn nad Střelou
most, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Manětín
První zmínka o mostě přes Střelu v Rabštejně pochází z roku 1340. Dnešní objekt snad obsahuje některé původní prvky, dva hlavní oblouky jsou však ze 16. století. Za 1. republiky byl nově vydlážděn, velká oprava v roce 1993 zachovala původní vzhled.
 Široké Třebčice
270.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Široké Třebčice
Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.
 Skytaly
zámek, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Skytaly
Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích
 sloup se sochou Panny Marie Neposkvrněného početí
610.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Luka
Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.
 sloup se sochou sv. Alžběty
530.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.
 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
510.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Močidlec
Sloup s pískovcovým sousoším Nejsvětější Trojice v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Dílo neznámého kamenosochaře (zlidovělá kamenická práce). Zhotoveno na objednávku manželů Rottových roku 1824. Památkově chráněno.
 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
520.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..
 smírčí kříž
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Protivec
Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.
 smírčí kříž
U švédského kříže
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.
 smírčí kříže
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Jesenice
Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.
 Smrk
500.0 m. n.m.
Šance
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Drahouš
Pozůstatek gotické tvrze ve vsi, která patřila vladykovi Sulislavovi a pak rytířům ze Šlovic. V polovině 16. století již pustá, dochováno kruhové tvrziště v lese.