Turistické cíle v okolí obce Vršovice

nebo vyberte

Vršovice

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 288 záznamů, 19 / 24 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 přírodní památka Koštice
167.0 m. n.m.
Koštický mokřad
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Koštice
Přírodní památka východně od obce Koštice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé a dalších vzácných druhů.
 přírodní rezervace Číčov
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Původně sopečný vrch Číčov, je přírodní rezervací vyhlášenou 23. 5. 1951. Je porostlý travinnými společenstvími stepního charakteru, s hojným výskytem koniklece lučního českého. Geologické složení hornin odkrývají drobné lomy na úpatích kopce. Má rozlohu 7,2 ha.
 Raná
420.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Raná
Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.
 rodný dům Václava Beneše Třebízského
310.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Třebíz
Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.
 Rovina
510.0 m. n.m.
Malé hradisko
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Pnětluky
Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.
 Rychvald
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.
 Šebín
210.0 m. n.m.
Libušín, Ryzenberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Levousy
Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.
 Šibeník
399.0 m. n.m.
Šibeniční vrch, Galgenberg
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Most
Šibeník je kopec vypínající se do výšky 320 m n. m. Původně byl, jak napovídá název, městským popravištěm a od 2. pol. 19. stol. až do 60. let 20. stol. zde bylo vojenské cvičiště. Za II. sv. války zde stála protiletadlová děla. V l. 1966–73 byl kopec zalesněn a stal se součástí městského parku.
 silniční most
185.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.
 Skalka
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Vlastislav
První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.
 Skalka
400.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Vlastislav
Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.
 Slánská brána
290.0 m. n.m.
Východní, Dolejší brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Vraný
Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.