Turistické cíle v okolí obce Radonice nad Ohří

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Barokní boží muka byla vytvořena roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka jsou vyrobena z pískovce - kulatý sloup stojící na podstavci nese kaplici s reliéfem Ukřižování a dalšími reliéfy.

Brník je holý, čedičový, skalnatý a výrazný vrch, tyčící se do výšky 471 m, součást CHKO České středohoří. Od sousedního Srdova jej dělí zalesněné sedlo. Vrchol nabízí nádherné výhledy. Chráněny jsou hlavně xerotermní společenstva teplomilných rostlin a živočichů

Ves Budeničky, na jejímž katastrálním území stála zaniklá tvrz a leží dnešní zámek Budenice, je místní částí obce Šlapanice. Tvrz, která stála v areálu nynějšího zámku, nechal r. 1748 zbořit majitel panství Filip Kinský a později byly odstraněny i její zbytky.

Trojkřídlý barokní zámek postavil v 80. l. 17. st. Matěj Ondřej z Klaršejna. Stavbu exteriéru dokončil r. 1694. Interiér dokončili Martinicové a žili zde od poč. 18. st. K zámku patří anglický park. Od r. 1924 je zámek sociálním ústavem.

Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Zámek postaven r. 1805 hrabětem Josefem Leopoldem Debefem v klasicisním slohu. V roce 1891 se majiteli zámku Karel a Marie Kirchbergerovi, jejichž rodině zámek patřil až do roku 1945.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.