Turistické cíle v okolí obce Malměřice

Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Novogotická rozhledna patří k našim nejstarším vyhlídkovým stavbám, vznikla patrně v letech 1793-1797. Krátce po rekonstrukci v letech 2015-2017 se však objevily závady, zejména napadení houbou, které si r. 2020 vynutily uzavření objektu. Dosud se nepodařilo najít firmu, která by opravu provedla.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.

Trojboký obelisk postavený 1727–28 dle projektu F. M. Kaňky před západním průčelím zámeckého kostela ve Valči. Bohatá sochařská výzdoba z Braunovy dílny je momentálně odvezena k rekonstrukci.

Odlezelské jezero je nejmladším přírodním jezerem u nás. Vzniklo roku 1872, kdy průtrž mračen v noci z 25. na 26. května způsobila sesuv skály do údolí Mladotického potoka. K destrukci přispěla i těžba pískovce a vylámání zářezu železniční trati.

Socha Odpočívajícího Ježíše, zvaná nesprávně Ecce homo, stávala na pískovcovém podstavci mezi kaštany nad Stebnem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. byla poškozena opilci a na dva roky ji nahradil litinový kříž. Sochu opravili restaurátoři a 31.8. 2019 byla opět umístěna svém původním místě.

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Tvrz ve vesnici Otěvěky by se měla nacházet jihovýchodním cípu rozlehlé návsi.

Památník obětem transportu smrti stojí v oddělené části hřbitova v Žihli v sousedství kostela sv. Filipa a Jakuba.

Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.