Turistické cíle v okolí obce Nepomyšl

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Novogotická rozhledna patří k našim nejstarším vyhlídkovým stavbám, vznikla patrně v letech 1793-1797. Krátce po rekonstrukci v letech 2015-2017 se však objevily závady, zejména napadení houbou, které si r. 2020 vynutily uzavření objektu. Dosud se nepodařilo najít firmu, která by opravu provedla.

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.

Trojboký obelisk postavený 1727–28 dle projektu F. M. Kaňky před západním průčelím zámeckého kostela ve Valči. Bohatá sochařská výzdoba z Braunovy dílny je momentálně odvezena k rekonstrukci.

Socha Odpočívajícího Ježíše, zvaná nesprávně Ecce homo, stávala na pískovcovém podstavci mezi kaštany nad Stebnem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. byla poškozena opilci a na dva roky ji nahradil litinový kříž. Sochu opravili restaurátoři a 31.8. 2019 byla opět umístěna svém původním místě.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Částečně rekonstruovaný zámek, vzniklý přestavbou a postupným rozšiřováním tvrze z první poloviny 14. století. Přestavby probíhaly v 16.–19. století, po roce 1945 nastala devastace, dovršená v 90. letech 20. století. Nyní rekonstruován.

Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Panský pivovar je v Lukách doložen před rokem 1547. V pol. 19. století přestavěn, r. 1923 ukončena výroba a r. 1930 byl zrušen. Vystřídala se v něm řada majitelů, poslední doložený byl Karel Wolf. Po 2. svět. válce objekty využívalo zemědělské družstvo, areál chátral. Po r. 1989 přestal být užíván.

Hlavní budovy pivovaru čp. 17 a 17 byly postaveny dle návrhu architekta Josef Zítka do roku 1964, výroba piva zde byla ukončena v roce 1967, poté skladové prostory různých firem. Dnes bez využití.

Letohrádek Plaveč stojí v kaštanové aleji, asi dva kilometry severně od loveckého zámečku Hubert a nedaleko od stejnojmenného zemědělského dvora. Sloužil jako místo odpočinku s nádherným výhledem na Doupovské a Krušné hory.