Turistické cíle v okolí obce Ročov

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Původně románský, několikrát přestavovaný a zvětšovaný farní kostel velké vsi ve středním Poohří. Dne 4. 7. 2008 se zřítila jeho nejstarší část. Další osud stavby je nejistý.

Původně gotický, barokně přestavěný kostel na vysoké terase pravého břehu Ohře. Název obce i výhodná poloha nad tradičním přechodem řeky nevylučují existenci starého opevněného bodu.

Původně gotický kostel ve Staňkovicích byl rozšířen roku 1606 (prodloužení lodi) a barokně přestavěn. Roku 1787 byla postavena jižně od něj fara. Zajímavý komplex kostela a doprovodných staveb, silně zchátralý.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Původně gotický kostel ze 14. stol. (zachován gotický presbytář), v r. 1744 přestavěn barokně, snad podle Ignáce Kiliána Dienzenhofera. Empírová věž přistavěna v roce 1832.

Barokní novostavbu (1689) na místě staršího kostela financoval hrabě Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Schlick. Obklopena funkčním hřbitovem. V sousedství rozsáhlý vrchnostenský dvůr.

Původně románský vlastnický tribunový kostel dominuje východní části rozsáhlé obce. Z původní stavby dochována věž a východní část lodi, presbytář a západní část lodi z konce 18. století (1779?). Uprostřed bývalého hřbitova.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.