Turistické cíle v okolí obce Ročov

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Menhir "Zakletý mnich" byl vztyčen patrně na bývalém kultovním místě, zatím není přesně určeno kdy. Menhiry byly vztyčovány v období 5 tisíc let – 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. Je údajně nabit zlou energií přijímanou ze země i z kosmu a každý pokus o jeho přemístění skončí vždy velkým neštěstím.

Menhir z železitého pískovce o výšce 1,7 metru a váze cca 1,9 tuny. Nalézá se u obce Slavětín, která je asi 10 kilometrů od města Louny. Původně na tomto místě stály menhiry dva, ale do dnešní doby se zachoval pouze jeden.

Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou.

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.