Turistické cíle v okolí obce Cítoliby

nebo vyberte

Cítoliby

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 242 záznamů, 17 / 21 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 rodný dům Václava Beneše Třebízského
310.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Třebíz
Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.
 Rovina
510.0 m. n.m.
Malé hradisko
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Pnětluky
Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.
 Rychvald
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.
 Šebín
210.0 m. n.m.
Libušín, Ryzenberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Levousy
Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.
 silniční most
185.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.
 Slavětín
200.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Slavětín
V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.
 sloup Nejsvětější Trojice
235.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Cítoliby
Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.
 sloup se sousoším Piety
193.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.
 socha sv. Jana Nepomuckého
285.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Pozdeň
Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na křižovatce mezi dvěma stromy. Pískovcová socha v životní velikosti. Oděn v řaseném šatě s pláštěm na ramenou. V levé ruce drží kamenný krucifix. Socha datována rokem 1746. Památkově chráněno od r. 1967.
 socha sv. Jana Nepomuckého
254.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jimlín
Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Polerady
Socha sv. Jana Nepomuckého v Poleradech stávala původně u cesty vedoucí do dnes zaniklé vsi Židovice. Původní socha pocházela snad z počátku 19. století, ale dnešní podoba je kopií sochy světce ze zámku v Korozlukách. Podstavec je původní.
 socha sv. Linharta
174.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Radonice nad Ohří
Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.