Turistické cíle v okolí obce Cítoliby

Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.

Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou.

Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.

První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.