Turistické cíle v okolí obce Cítoliby

Zámek postaven r. 1805 hrabětem Josefem Leopoldem Debefem v klasicisním slohu. V roce 1891 se majiteli zámku Karel a Marie Kirchbergerovi, jejichž rodině zámek patřil až do roku 1945.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

Zaniklá středověká tvrz poprvé písemně připomínána v 15. století v souvislosti s držbou statku a obce. Postupně chátrala a byla zbořena v polovině 16. století. Ve druhé polovině 15.-16. století se majetek často střídal mezi různými šlechtickými rodinami.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Zámek byl vystavěn pravděpodobně v r. 1673 na místě starší tvrze pro Fr. Edmunda Putze a patrně v l. 1713–17 byl barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1731 koupil zámek hrabě Hatzfeld a zavedl zde těžbu českých granátů. Dnes je v zámku dětský domov.

R. 1620 Kryštof Hrobčiký z Hrobčic původní tvrz přestavěl na renezanční zámek. Roku 1620 císařští vojáci zámek vyplenili a zapálili. R. 1623 koupil zámek František Clary de Riva. Jeho potomci nechali v druhé pol. 17. stol. zámek barokně přestavět.

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.