Turistické cíle v okolí obce Cítoliby

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Původní gotický kostel v Bečově nahradila roku 1767 barokní novostavba s bohatou výzdobou interiéru. Kostel je dosud funkční a na poměry v širokém okolí se nachází v dobrém stavu. Má i vlastního čtyřnohého strážce urputného vzhledu.

Západní část kostela sv. Jiří je barokní z roku 1722 a východní z 19. století. Jako celek byl opraven roku 1904.

Kostel v Oboře byl zřejmě s využitím starších konstrukcí postaven roku 1731. Věž pochází snad ze 16. století. Důkladně opraven roku 2008. Jižně od něj bývalá fara s barokním hospodářským zázemím, které je v dezolátním stavu.

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.

Původní kostel (podle zasvěcení snad románský) je poprvé připomínán r. 1354, zbořen r. 1770. V letech 1771–74 ho nahradila pozdně barokní novostavba podle plánu Leopolda Vávry. Po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá obnova. Obklopen bývalým hřbitovem.