Turistické cíle v okolí obce Minice

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.

Nový židovský hřbitov v Postoloprtech nahradil staré pohřebiště ve druhé polovině 19. století a dnes je téměř úplně zničený. Zachovala se pouze ohradní zeď. Jsou zde pohřbeni také vojáci Rudé armády.

Památník bitvy u Želenic byl odhalen 7. 9. 2013 naproti obecnímu úřadu. Tvoří jej kámen s nápisem. Připomíná bitvu, ve které bylo 23. 9. 1438 vojsko lounsko-žateckého svazu na hlavu poraženo armádou krále Albrechta Habsburského, vedenou husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.

Tvrz prvně zmiňována r. 1397. První majitel byl Pešek z Patokryj. Po r. 1613 v majtku Bernarda z Elsnic který ji nechal zpustnout. R. 1623 přešla jako konfiskát Vilému z Lobkovic. Dochována patrová obdélná budova s výrazně zaoblenými nárožími.

Písečný vrch je pozůstatkem výbuchového hrdla třetihorní sopky, jejíž výbuch prorazil mocný masiv křemenců a dal tak vzniknout menším blokům tohoto nerostu. Ten byl od paleolitu až do nedávné doby těžen. Je nejstarším křemencovým lomem v Evropě.

Severovýchodně od postoloprtského zámku stával pivovar snad od roku 1562. O 130 let později zde Schwarzenbergové postavili nový, výrazně přestavěný po 1860. Výroba zastavena 1946, od té doby chátral. Dnes částečně obnoven s novým využitím.

lišnický pivovar byl postaven kolem poloviny 17. století a svému účelu sloužil do přelomu 19. a 20. st. Roku 1905 sloužil jako sýpka. Původní podobu setřely úpravy v druhé polovině dvacátého století, dnes je budova značně zchátralá.

Zoopark byl otevřen r. 1975. Na ploše 112 ha se rozkládají výběhy pro více než 160 druhů zvířat a velký výběh Eurosafari, kde je možné pozorovat volně žijící zvířata. Zoopark se specializuje na chov zvířat z oblasti Evropy, Asie a severní Afriky. Od r. 2005 je u ZOO budován Podkrušnohorský skanzen.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Zbytek původního koryta řeky Bíliny se nachází nedaleko mosteckého železničního nádraží. Tok říčky byl přeložen spolu s dopravními komunikacemi a inženýrskými sítěmi v 70. letech 20. století při bourání starého města Mostu.

Pozdně empírová stavba z roku 1833 nahradila starší radnici, jejíž stavba byla povolena roku 1592. Uzavírá na severu torzo náměstí, v jehož středu stojí mariánský sloup z roku 1698 s mladšími doprovodnými sochami.