Turistické cíle v okolí obce Lipno

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.

Původně románský kostel na někdejším Velkém předměstí (též zvaném Lázně), přestavěn a rozšířen ve druhé polovině 14. století. Za Josefa II. zrušen, v 70. letech 19. století puristicky upraven. Poslední velká oprava ve 30. letech 20. století.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Pozdně barokní kostel v Blažimi nahradil v letech 1777-81 starší, pravděpodobně původně gotickou stavbu. Projekt vypracoval roku 1768 zednický mistr J. Jakobic. Následky úpadku po roce 1945 odstranila oprava v 90. letech 20. století.

Původně románský, několikrát přestavovaný a zvětšovaný farní kostel velké vsi ve středním Poohří. Dne 4. 7. 2008 se zřítila jeho nejstarší část. Další osud stavby je nejistý.

Původně gotický, barokně přestavěný kostel na vysoké terase pravého břehu Ohře. Název obce i výhodná poloha nad tradičním přechodem řeky nevylučují existenci starého opevněného bodu.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Původně gotický kostel ve Staňkovicích byl rozšířen roku 1606 (prodloužení lodi) a barokně přestavěn. Roku 1787 byla postavena jižně od něj fara. Zajímavý komplex kostela a doprovodných staveb, silně zchátralý.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Barokní novostavbu (1689) na místě staršího kostela financoval hrabě Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Schlick. Obklopena funkčním hřbitovem. V sousedství rozsáhlý vrchnostenský dvůr.