Turistické cíle v okolí obce Lipno

nebo vyberte

Lipno

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 184 záznamů, 4 / 16 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kaple sv. Jiří
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Ústecký kraj, Mnichov
Secesní kaple sv. Jiří byla postavena roku 1900 na návsi vesnice, zmíněné poprvé jako majetek oseckého kláštera v roce 1207. Opravou prošla v nedávné době, 2010. Drobná obdélná plochostropá stavba s polygonálním závěrem a hranolovou vížkou v průčelí.
 kaple sv. Václava
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Vlčí
Neobvyklá stavba pseudorománské kaple sv. Václava z roku 1893, postavená nákladem zdejší rodiny Sochorů. V regionu zcela ojedinělý ohlas byzantské architektury, exotický vzhled stavby podporuje i symetrická struktura zdiva výrazných barev.
 kaple sv. Václava
290.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mnichovský Týnec
Pův. barokní kaple sv. Václava z r. 1714 byla do dnešní novogotické podoby přestavěna ve 2. polovině 19. století. Stojí uprostřed návsi Mnichovského Týnce.
 kaple sv. Václava
Blšany, Floehau, St. Wenzel
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Blšany
Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.
 kaple sv. Václava
464.0 m. n.m.
Kosojed
sakrální památky - kaple, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Kozojedy
Kaple sv. Václava na hradišti Dřevíč je presbytářem staršího barokního svatostánku, zbouraného v letech 1892-93, s pseudobarokním průčelím. Stojí možná na místě raně středověké sakrální stavby.
 klášter augustiniánů Vallis beatae Virginis s kostelem Nanebevzetí P. Marie
Dolní Ročov
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ročov
Področov, klášter obutých augustiniánů 'Vallis beatae Virginis' s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil roku 1373 Albrecht z Kolowrat.
 klášter kapucínů s kostelem Korunování Panny Marie
250.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žatec
Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.
 kolonie železničních zaměstnanců
206.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Louny
Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.
 kostel Čtrnácti svatých pomocníků
190.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Louny
Barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků postaven v letech 1714–18 jako dík za odvrácení moru roku 1713. Dnes jeden z mála pozůstatků staré zástavby Velkého (Žateckého) předměstí.
 kostel Matky Boží
193.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Louny
Hřbitovní kostel na bývalém Pražském (Malém) předměstí Loun byl postaven v 15. století. Věž byla zvýšena 1612, kostel opraven po saském vpádu 1631. Důkladnou opravu provedl 1913 zdejší rodák Kamil Hilbert.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Strojetice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
197.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Postoloprty
Velkolepý farní kostel v Postoloprtech postavil v místech někdejšího benediktinského kláštera v letech 1746–53 A. Altomonte mezi zámkem, náměstím a starším kostelem sv. Františka. Jeho obvodové zdi se zachovaly ve stodole děkanství.