Turistické cíle v okolí obce Lipno

Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.

Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.

Vrch Milá je výrazný čedičový kopec, pozůstatek třetihorní sopky, s nadmořskou výškou 510 metrů. Nachází se v západní části Chráněné krajinné oblasti České středohoří pod správou AOPK ČR. Vrchol a jeho svahy jsou chráněny kvůli teplomilným rostlinám a vzácným živočichům. Na úbočí stojí vesnice Milá.

Barokní zámek postavili koncem 18.st. Černínové z Chudenic. V19.st.upraven pro bytové a úřednické účely. Po r.1945 vlastník státní statek. Nyní v soukromém vlastnictví.

První zpráva o tvrzi je z r. 1415, kdy byl majitelem obce Machek z Milčevse. Ve třicetileté válce byla Milčeves i s tvrzí a dvorem vypálena Švédy (1637 a 1647). Černínové z Chudenic už tvrz neobnovili. Zřítila se v 80. letech 20. stol.

Zámek postaven pravděpodobně v 18.stol. Prostá jednopatrová barokní budova obdélníkového půdorysu s hladkými omítkami, krytá mansardovou střechou s profilovanou římsou.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.