Turistické cíle v okolí obce Velké Žernoseky

nebo vyberte

Velké Žernoseky

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 423 záznamů, 13 / 36 stran, vyhledáno za 0.38 sec
 kostel Navštívení Panny Marie
148.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Křešice
Poutní kostel z 1. poloviny 18. století u "zázračného" pramene, vzniklý přestavbou o málo starší kaple.
 kostel Nejsvětější Trojice
162.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Sulejovice
Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.
 kostel Nejsvětější Trojice
167.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Řehlovice
Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).
 kostel Nejsvětější Trojice
200.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.
 kostel Nejsvětější Trojice
Zahořany
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Křešice
Raně barokní kostel se zděnou zvonicí obklopený hřbitovem na pahorku nad labským údolím. Autorem snad B. Spineta. Od 19. století statické poruchy (trhliny v klenbě i zdivu), v současnosti trvale uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. obnovena báň zvonice.
 kostel sv. Antonína Paduánského
178.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Koštice
Pozdně barokní filiální kostel v Košticích byl postaven roku 1752. Po roce 1945 zchátral, v současné době probíhají zajišťovací práce.
 kostel sv. Antonína Paduánského
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Milešov
Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.
 kostel sv. Apolináře
191.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Modlany
Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.
 kostel sv. Barbory
300.0 m. n.m.
Dubičky
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Dubice
Původně luteránský kostel postaven po roce 1579 v dominantní poloze na hraně svahu nad levým břehem Labe. Úpravy 1643, 1820. Jednolodní stavba orientovaná k východu, s věžicí za západním štítem. Od 19. stol. vyhledávaný turistický cíl.
 kostel sv. Bartoloměje
186.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Siřejovice
Pozdně empírový kostel v Siřejovicích, přistavěný roku 1846 ke gotické věži původní svatyně, připomínané poprvé 1363. V blízkém okolí dvě barokní sochy a postsecesní pomník padlým z I. světové války.
 kostel sv. Bartoloměje
385.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Lipá
Původně snad gotický kostel, připomínaný poprvé 1363 jako farní, prošel důkladnou pozdně barokní přestavbou roku 1788. Součást areálu hřbitova ohrazeného kamennou zdí, v níž je vetknuta zděná zvonice. Po roce 1945 zchátral, dnes vyrabovaný a nepřístupný.
 kostel sv. Bernarda
418.0 m. n.m.
Řisuty
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.