Turistické cíle v okolí obce Velké Žernoseky

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Kostel doložen poprvé jako farní 1384. Mohutná renesanční věž z roku 1595, kostel obnoven 1597, přestavěn snad 1746 a v 19. století. Na bývalém kostele barokní márnice z I. poloviny 18. století.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Bývalý farní kostel zaniklé vsi Mury na ostrově svatého Klimenta, založený kolem poloviny 12. století, upravovaný goticky a barokně. Po zrušení za Josefa II. prodán do soukromého majetku a změněn na obytný dům.