Turistické cíle v okolí obce Velké Žernoseky

Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidovho umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.

Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.

Vodní mlýn je v Brozanech doložen počátkem 16. stol., současná budova z konce téhož věku. Stojí na bočním rameni Ohře, ohraničujícím ostrov sv. Klimenta ze západu. Počátkem 20. stol. osazena technologie vodní elektrárny, rekonstrukce budovy v 90. letech.

Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.

Původní vysílač na Bukové hoře byl postavený v letech 1960 až 1962. Kvůli požáru v roce 1965 byl odstřelen. Nový vysílač byl postaven v roce 1967. Patří k nejvyšším vysílačům u nás a je nejvyšší betonovou stavbou v Česku. Měří 225 metrů.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.

Cihlová novogotická stavba z roku 1869, postavená v severním cípu bývalého hřbitova u kostela sv. Václava hraběnkou Marií Chotkovou, roz. Berchtoldovou pro jejího zemřelého manžela Karla Chotka. Sloužila jako pohřebiště dalších velkobřezenských Chotků.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Pozdně gotický dům z roku 1513, postavený na raně gotických základech. Na dvoře je k ohrazení přistavěn další dům s pozdně gotickým štítem.